top of page
Vyhledat

Rozhovor s Sharon Gannon - zakladatelkou Jivamukti Jógy



ree

Sharon Gannon spolu s Davidem Lifem je zakladatelkou oblíbené Jivamukti Jógy, která vznikla v 80. letech v divokých ulicích Newyorské East Village. Sharon je bezesporu jednou z ústředních postav, která má zásluhu na popularizaci jógy a její přenesení z Východu na Západ. Jak se vyjádřil americký The New York Times: “Bez Jivamukti jógy by byla jóga obskurní praxí jen několika málo lidí.” Jivamukti jóga vychází z tradiční aštanga jógy, klade důraz na studium textů,  zpěv manter a meditaci. Jedním z pěti nosných pilířů je také ahinsá, čili soucitné zacházení se všemi bytostmi, včetně těch zvířecích. Jivamukti vdechla józe živost, kreativní sekvence a používání hudby, čímž ji zpřístupnila západnímu člověku. Dnes žije Sharon v ústraní v domě v lesích státu New York, kolem legendárního Woodstocku. Někteří z festivalových lektorů měli tu čest být vyškoleni přímo Sharon Gannon a Davidem Lifem a stát tak těsně u pramene jejich učení. Jivamukti jóga nadále získává své příznivce po celém světě. 


1. Máte za sebou obdivuhodnou kariéru jako lektorka jógy i její inovátorka. Díky vás mnozí v Česku a po celém světě cvičí jógu. V současnosti, když už nejste profesně aktivní, změnil se váš pohled na věc?


Během všech těch let, kdy jsem praktikovala, vyučovala, spravovala školu, jsem byla zcela oddána metodě Jivamukti jógy. Proto, po tolika desetiletích, jsem velice šťastná, že jsem se stáhla z veřejného života – z role tvůrce, učitele, správce a odešla jsem do důchodu. Nyní mám nádhernou příležitost se zcela ponořit do sádhany (praxe) zde v lesích, kde žiju. Tuto příležitost vnímám jako přirozený, organický proces. V bibli se praví: „Každá věc má svůj čas a účel.“ Existují různé fáze života, některé vyžadují, abychom se přizpůsobili situaci. V rámci starověkého indického systému na tuto problematiku odkazují čtyři ashramy: brahmacharya (fáze žáka – zaměřená na učení a studium), grihastha (fáze domovníka – zabývající se kariérou nebo péčí o rodinu), vanaprastha (fáze lesního obyvatele – odchod ze světa práce, aby se prohloubila sádhana a zaměřili jsme se na vztah s Bohem; a sannyasa (fáze odříkání). Jsem nyní lesním obyvatelem a velmi si užívám svého emeritního života.


2.Vaše práce přispěla k mnohému. Na co konkrétně jste hrdá nejvíce?


S pýchou opatrně. Myslím si, že být pyšný není nic, na co bychom měli být hrdí. Není to stav mysli, který vede k józe. Možná nejlépe na tuto otázku odpovím tím, co mě nejvíce těší. 

Jsem šťastná, že můj život byl prospěšný pro ostatní. Že se ostatní zajímají a nacházejí hodnotu v některých poznatcích a objevech, které jsem měla tu čest prožít. Že našli uplatnění ve svém vlastním životě i díky filozofii a metodologii Jivamukti jógy, která je obsažena v knihách a manuálech, které jsem napsala spolu s Davidem Lifem, stejně tak jako v zážitcích, které jsme sdíleli jako komunita. Že ostatní cítí, že tyto zkušenosti a učení nějakým způsobem přispěly k probuzení nebo k připomenutí štěstí a míru ve vlastních myslích, srdcích a životech, že se sami cítí dostatečně silní na to, aby se stali duchovními vůdci, aby sdíleli porozumění této metody s těmi, které zajímá.

 Jsem opravdu poctěna, že jsem součástí komunity Jivamukti jógy. A jsem ohromena tím, jak moudří, skvělí učitelé a studenti přijali tuto komunitu za svou. Společnými silami jsme oživili starověkou praxi jógy – s vědomím, že jde o mnohem více než o obyčejnou formu cvičení na zlepšení kondice, je to také cesta k osvícení.  A v rámci této cesty nejde jen o jednotlivce, protože osvícení přichází skrze láskyplnou oddanost Bohu a soucit se všemi bytostmi.

 My jako učitelé Jivamukti jógy učíme o síle záměru, o tom, jak záměr člověka určuje výsledky jeho činů. Praktikanti Jivamukti jógy jsou radikálové, kteří se odvážili zpochybnit globální kulturu, která se snaží lidi podporovat v tom, aby viděli sami sebe jako oběti a stěžovali si. Víme, že egocentrická sebeprosazování spolu s negativními emocemi nikdy nevedou ke štěstí. Vítám pokoru jako ctnost, kterou je třeba kultivovat. Víme, jak chránit a rozvíjet naši bhávu (naši vrozenou dobrou náladu a klid mysli). Když je zapotřebí, víme, jak využít jógy jako nástroje, který má schopnost nás vyvést ze špatné nálady.        

 Učitelé Jivamukti jógy učí asány jako způsob očištění našeho vztahu nejen k Zemi, ale také ke všem ostatním bytostem i jako cestu k bhakti, environmentalismu, veganství, pokoře a ke štěstí.

 Je pro nás důležitých následujících pět zásad: Ahimsa, Bhakti, Dhyana, Nadi, Shastra. Díky nim jsme se stali duchovními aktivisty, kteří mění způsob, jak je vnímán svět a naše místo v něm a jsme následováni mnoha lidmi.

Stručně řečeno, jsem velice šťastná, že všichni učitelé a studenti v rámci komunity Jivamukti jógy zachovávají její tradici a také metodologii, která se dále vyvíjí pod moudrým vedením Camily Veen a Hariho Muluktuly z Jivamukti Global.


3. Vzpomínáte si na nějaký svůj projekt, počin, který vás zaměstnával, věřila jste v něj, ale dneska byste už k takovému úkolu přistupovala jiným způsobem?


 Ne, myslím, že jsem maximálně využila příležitostí, které mi byly dány. Jsem vděčná za svůj život – za všechno, včetně vzestupů a pádů, zkoušek a trápení. Jógová praxe santoshi zní: „Milování toho, co je“ – být šťastný a spokojený s tím, co mi přichází do cesty mi pomohlo získat trpělivost sama se sebou i s ostatními. Věřím, že všichni děláme v daný moment to nejlepší. 

 Osobně jsem dospěla k názoru, že nemáme příliš kontrolu nad svým životem – osud je určen našimi vasánami, samskárami a pouze bhakti – upřímná, láskyplná oddanost Bohu může přepsat naše minulé karmy. Z jógového hlediska je bhakti velmi důležitá. V Joga sútrách nám Patanjali dává jednoduchý plán k józe, říká: „Ishwara Pranidhanadva!“ PYS I. 23 To můžeme přeložit následovně – dáváním svého života a identity Bohu jistě Boha dojdete – vzpomenete si, kdo jste, vzpomenete si na své spojení (jógu) s vlastním atmá. To je jóga!


4. Vedla jste hodinu jógy virtuálně, například přes Zoom? Jak myslíte, že moderní technologie ovlivňují praxi jógy?


 Občas jsem vedla diskuze a sezení přes Zoom. Byla jsem i požádána, abych tímto způsobem vedla i  asánové hodiny. Tuto nabídku jsem ale nepřijala, nechávám ji na mnoha dalších, velmi schopných učitelích Jivamukti jógy. 

 Moderní technologie jsou tady a nezmizí, budou se jenom dále rozvíjet. A jednou z vlastností jogína je schopnost  přizpůsobit se, přijmou jakoukoliv situaci, ve které se ocitne.

U technologií, tak jako u čehokoliv jiného platí, že podle toho, jak se podaří je využít, tak následně budou lidé vnímat jejich přínos. Hodnocení jako „dobré“, „špatné“ nikdy nejsou vlastní objektům, lidem nebo situacím, které vidíme – označení jako dobré nebo špatné jsou v našich vlastních myslích. Projektujeme své myšlenky na cokoliv, co vidíme. Takže to, považujeme-li technologie za dobré nebo špatné je určeno jenom tím, jak je vnímáme, samozřejmě, důležitý je úmysl toho, kdo je používá.


5. Jak vnímáte hodnotu toho, že se lidé sejdou a sdílejí jógu v rámci skupiny?


 Pokud se lidé sejdou na skupinové józe, vytváří se satsang. Tato setkání mohou poskytnout podporu, povzbuzení, duchovní povznesení stejně tak mnohdy můžou inspirovat k přezkoumání (i opětovnému) svých osobních přesvědčení. Sdílení s ostatními nabízí příležitost k učení a růstu. Není bez zajímavosti, že vlivem ostatních lidí, kteří s vámi praktikují jógu ve stejné místnosti, se zvýší i vaše teplota těla. Teplo (prvek ohně) může být velmi prospěšné pro transformaci nejen na fyzické úrovni osobnosti, ale také na psychické a duchovní.


6. Jednou z mnoha skvělých aspektů metody Jivamukti jógy je pocit komunity, který jste umožnila, včetně „Tribal Gatherings.“ Všimla jsem si, že letošní setkání probíhá v Paříži. Je nadšení pro tuto metodu u evropských studentů stejné jako u amerických, nebo dokonce větší?


 Skutečností je, že Jivamukti jóga byla vždy velmi populární v New Yorku, kdy byla založena, ale tato metoda je opravdu globálním fenoménem a evropská komunita Jivamukti jógy byla i v minulosti silná a nadále se rozšiřuje.


7. A na závěr se dovolím zeptat, jak si užíváte roli matky a babičky? (V reakci na osobní poznámku jste veřejně sdílela, že jste se opět spojila se svou dcerou).

   

Má dcera Tia a mé vnučky Alanna a Serena jsou výjimečné ženy. Obdivuji jejich eleganci, krásu, úspěchy. Každá z nás vede velmi odlišné životy, máme různé zájmy i hodnoty. Ale máme také spoustu společného. Například všechny máme hlubokou a trvalou víru v Boha a jsme všechny veganky! Pro mě je to určitý důvod k oslavě. Momentálně všechny pracujeme na tom, abychom se vzájemně lépe poznaly a našly způsoby, jak ještě lépe komunikovat, aby se naše vztahy prohloubily a rozvinuly.

 
 
 

Komentáře


bottom of page