Síla Hlasu - MUDr. Jitka Bardon Záthurecká
- Lenka Knag
- 6. 10.
- Minut čtení: 6

MUDr. Jitka Bardon Záthurecká se věnuje anesteziologii, kromě ní má atestace z Léčby bolesti a paliativní medicíny. Na KARIM pracuje již 33 rokem. Věnuje se také porodní analgezii a pooperační bolesti (tým Acute Pain Service). Organizuje v Ostravě lékařský kongres o bolesti - Colors of Pain.
Co tě jako první napadne, když se řekne „hlas”?
Pokud mám říct, co je opravdu první, tak způsob projevu, naladění osobnosti, prostor k vyjádření, kreativita, ale i krajina zkoumání vlastního nitra. Současně mi přichází i pojem ticha, které jde vždy ruku v ruce s hlasem, a to je při této práci často ten největší dar. Ticho obsahuje všechny tóny a každý tón má v sobě ticho.
Jaké procesy v těle hlas spouští, pokud jde o fyziologickou, psychickou nebo emoční rovinu?
V praxi pracuji s hlasem formou intuitivního voicingu, vycházím ze zkušeností získaných pod vedením brazilské lektorky Komaly de Amorim, u níž jsem absolvovala několikaletý výcvik práce s hlasem, a dále využívám metody práce se zvukem, léčení hlasem podle německého lektora Karla Grunicka. Jeho učitelem byl například Tom Kenyon, jeden z nejuznávanějších hlasových terapeutů.
Práce s hlasem, zpěv, „voicing“ podporuje aktivaci parasympatiku, který vede k uvolnění, navození odpočinkového modu, utlumení stresové odpovědi organismu na množství náročných situací včetně podprahových stresových spouštěčů, na které naše tělo denně reaguje. Současně pracujeme s dechem, bránicí a oblastí pánevního dna.
Hlas, a zejména jeho intuitivní podoba - voicing, kdy nehledáme slova, souvislosti, nehodnotíme, zda je to tak dobře, nesoudíme sebe ani okolí, aktivujeme více pravou mozkovou hemisféru - vede k naprostému uvolnění a naladění se do bdělé přítomnosti. Jde vlastně o meditaci, které si často v jejím původním smyslu slova ani nejsme vědomi. Najednou se ocitáme v ryzím prožívání toho, co se odehrává v našem nitru, včetně našich obav, křehkosti okamžiku. Je to čistý prožitek, který se obtížně popisuje, je třeba jej zažít.
Prakticky prožíváme své tělo, své emoce a své duševní naladění ve zpěvu, ve zvuku, který přichází, aniž bychom to nějak plánovali. Všimněme si slova NALADĚNÍ - skrývá se v něm pojem harmonie, spojení se sebou samým, a tím také se vším a všemi kolem nás. Nic není odděleno, pokud to dovolíme.
Co je vlastně tónování?
Při tónování dochází k emočnímu čištění, zpěv je jako stavidlo, které ovládáme tím, že si dovolíme zvučet, co v tu chvíli cítíme. Někdy toho přichází mnoho – a mnoho také odchází, dochází k léčení traumat, která se vynořují z podvědomí, přijímáme se takoví, jací jsme. Velmi důležitá je absolutní důvěra mezi terapeutem, tím, který vede, a klientem. To se týká i práce ve skupině, kde je nutný pocit bezpečí a důvěry v to, co přichází při voicingu - ať jde o cokoliv. Prakticky jde o katarzní techniku a vždy zapojujeme do hry kromě hlasu a zvuku i fyzické tělo, jeho spontánní pohyb, který umocňuje efekt práce s hlasem.
Kdy je práce s hlasem zvlášť důležitá?
Velmi zajímavou kapitolou je práce s hlasem u těhotných a žen při porodu. Při porodu se svým hlasem žena dostává do nižších poloh, propojuje se s uzemněním, zakotvením, silou svých předků, současně může čerpat sílu z tohoto propojení a spojit se s pánví, dělohou. Jee to mocná píseň, a je to velmi osobní zkušenost. Zvuk je hlubší, prakticky jde o nejnižší polohy hlasu, které mohou ženě při porodu otevřít úplně nové prostory vnímání, transformovat bolest do osobní síly a neopakovatelné zkušenosti.
Jak toho lze v porodnicích využít?
V této souvislosti máme v plánu v rámci předporodních kurzů v naší fakultní nemocnici nabídnout ženám v posledních osmi týdnech těhotenství možnost práce s hlasem a propojení se se svým dítětem, s dělohou, cestou uzemnění prostřednictvím svého hlasu- jde čistě o intuitivní zpěv, hlasový projev, na který navazuje postupně propojení se srdečním centrem pomocí hlasu. A tento zvuk, zpěv ze srdečního centra - a- anaháty - „posíláme“ miminku naslouchajícímu v děloze.
Při porodu a také po něm dítě vnímá matčin hlas jako známý zvuk spojený s pocitem bezpečí a jistoty, při bondingu se tento efekt ještě Znásobí. Vídáme to i na operačním sále při porodech císařským řezem, kdy je miminko po porodu přiloženo matce na hrudník, a pokud matka zpívá zvuk ze srdce, je dítě klidné a je „doma“. Jako anesteziolog na porodnici se s tím setkávám. Takové propojení matky a dítěte je opravdu vítáno a podporováno.
Jak na nás tóny působí? Dej prosím pár praktických příkladů.
Tóny mají široké možnosti působení jak na fyzické, tak energetické tělo.
Ve stručnosti: vokály (samohlásky) představují ženský, jinový princip, jsou obsahem, naplňují prostor. Souhlásky představují jangový, mužský princip, dávají zvuku, hlasu ohraničení, strukturu, rytmus, příběh a zajímavost. Je dobré při voicingu kombinovat samohlásky se souhláskami, více jsme schopni vyjádřit, více přineseme sobě i okolí, zpěv je „barevný“ a kreativní, uvolňuje se mnoho napětí a přichází radost a živost. Často se při tomto tónování spontánně objeví i alikvoty - svrchní tóny, které mají blahodárný účinek na naše energetická těla.
Univerzálním léčivým vokálem je vokál „A“. Otevírá fyzický i kreativní prostor a umožňuje jeho naplnění, vnímáme jej zejména v oblasti hrudníku, srdce. Vokál „E“ představuje možnost puštění, odpouštění, propouštění nepotřebného, včetně traumat, cítíme jej nejvíce v oblasti hrdla, krku. Ve středověku jej používaly tzv. plačky ke zmírnění, tedy pouštění bolesti a utrpení.
Každá souhláska má tedy svůj specifický význam?
Ano. Je zajímavé se zaposlouchat, jak na nás působí například v našem křestním jméně, které je naší silou a mantrou, kterou jsme si vybrali na cestu tímto životem. V Kotodamě (v překladu „ řeč duše“), což je více než 2000 let staré japonské učení o zvuku, najdeme mnoho zajímavého ohledně propojení zvuku s naším fyzickým a energetickým tělem.
Práce s hlasem a léčení zvukem v malých skupinách jsou také náplní seminářů, které organizuji například i v zajímavých prostorách zámku v Tovačově nebo ve zrenovovaných objektech kapliček a kostelíků v lesích Jeseníků.
Povoláním jsi anestezioložka. Jak působí práce s hlasem proti bolesti?
V ideálním případě doporučuji 5-10 minut denně brumendo (aktivace hlasivek zvučením se zavřenými ústy), kdy aktivací parasympatiku cestou nervus vagus podpoříme nastavení do klidového relaxačního modu, spojení se svým dechem, nitrem, ukotvení se. Mám zkušenost, že již tato krátká doba zvučení je „první pomocí“ při nervovém vypětí, stresu. Za pravdu mi dávají nejen pacienti, ale i kolegové při naší psychicky exponované práci na KARIM.
Existuje také možnost 3měsíční výzvy - cvičení - s názvem „Deset minut pro změnu v životě“, kdy jsme svým vědomím ve středu hlavy (oblast hypofýzy) a tónujeme alikvotní tóny „M,N,G“, první dva týdny se zavřenýma očima. Změny v životě se dostaví, buďme na to připraveni. A jak se říká: ne vždy dostaneme to, co si přejeme, ale vždy to, co potřebujeme!
Pomáhá práce s hlasem i lidem chronicky nemocným?
Samozřejmě. Ve své praxi pracuji s nemocnými s chronickou bolestí a často doporučuji zařazení hlasu do léčebného plánu. Dochází k uvolnění bolestivých struktur, snížení úrovně bolesti v souvislosti s relaxací a snížení hladiny stresových hormonů a aktivaci parasympatiku při aktivaci bloudivého nervu- nervus vagus při zpěvu (hlasivky jsou inervovány n. laryngeus recurrens, což je větev n. vagus), současně se zvyšují hladiny endorfinů - endogenních opioidů, dopaminu a serotoninu, což vede k pocitu radosti a štěstí. To vše přispívá k pozitivnímu nastavení pacientů a lepším výsledkům při léčení chronické, často obtížně řešitelné bolesti.
Velmi zajímavým faktem je zvýšení koncentrace oxidu dusnatého v nosních a přínosových dutinách při Oxid dusnatý má významný efekt při podpoře mozkové aktivity (pozitivní vliv na nemocné s neurodegenerativními nemocemi), léčení chronických zánětů paranazálních dutin a byl prokázán i účinek baktericidní.
Co tebe samotnou překvapilo u práce s hlasem? Kde byla zažehnuta první jiskra tvého zájmu kráčet tímto směrem?
Hlas jako nástroj hravosti, sebevyjádření, radosti a zkoumání, ale také jako prostředek k introspekci mě oslovuje dlouhodobě, ale před pěti lety si mě toto téma přitáhlo téměř magicky. A to přes práci Karla Grunicka na jeho semináři Léčení zvukem, propojilo se mnoho z dřívějška, z vlastní praxe, četby, studia literatury nejen lékařské, ale také filozofické, duchovní, hermetické, práce s tematikou živlů a propojením s tělem fyzickým a energetickými těly člověka. Hlas je zcela jedinečný nástroj, který si v průběhu života sami ladíme podle svého aktuálního nastavení a dlouhodobé práce na sobě samých. Proto také nenajdeme dvě osoby se zcela totožným hlasem, ta jedinečnost mě stále fascinuje, a často žasnu, jaká barevnost, živost, emotivnost nás pomocí hlasu identifikuje. Práce s hlasem postupně odkrývá nánosy, emoční vrstvy, kterými jsme se od raného dětství přikryli, abychom se „ochránili“ před tlakem okolního světa. A nyní se opět ukazuje zářící individualita každého, kdo pomocí svého hlasu pracuje s laskavostí a umožní mu jít opravdu do hloubky. Je krásné to pozorovat a mít tu čest být přítomna, když nás hlas osloví opět s hravostí malého dítěte a to dítě se na nás usměje.
Jsem za toto směřování vděčná nejen svým učitelům Karlu Grunickovi, Komale de Amorim, Františku Bardonovi, ale všem, kteří mají odvahu a chuť se svým hlasem pracovat a jít touto krásnou a dobrodružnou cestou.






Komentáře